Pro tebe
29. 10. 2007
Dívám se na nebe plné hvězd
v životě musíme překonat spousty cest.
Důležité je najít si svůj směr,
najít si lidi,kteří tě maj radi a být šťastný v něm.
Když tě na tvé cestě něco srazí a budeš to chtít vzdát,
vzpomeň , že je tu někdo , kdo tě má rád.
Přítel,kterému můžeš věřit,
ten, který abys byl šťastný, bude se snažit.
Déšť je jako krize ,po dešti vždy vysvitne sluníčko
a ty spatříš jednu z krásných duh.
Buď si jistý,že máš někoho, kdo ti podá záchranný kruh.
A o bude dál?
Nevím, kdyby se někdo ptal.
Bude hůř i líp,
nemůže vše v životě růžové být,
Sny nám ale nemůže nikdo v životě vzít.
Pak otevřeš oči a sen se stane skutečností.
Splní se tvé přání a poznáš , jak krásné je štěstí.
Tak neváhej a svou cestu si vem.
Vždy budeš v srdci mém.
Chtěla jsem ti dát růži,jenže ona by zvadla,
Chtěla jsem ti dát čokoládu,ale ta se sní
Chtěla jsem ti dát knihu,ale ta se přečte,
Chtěla jsem ti dát drobnosti,ale ty se ztratí.
Proto jsem se rozhodla dát ti to nejcenější co mám a co se nikdy neztratí ani nezmizí,
mé přátelství i kus mého srdce.
Nevím jestli je ten dar dost dobrý,nevím jestli ho přijmeš,nevím jestli se ti bude líbit, nevím jestli to není troufalé, nevím jestli je to originální ale vím že je to to nejvíc co kdy můžu dát...
Doufám že ti budu jako sluníčklo svítit na cestu, že budu ten přítel,že budu ta duha po dešti a doufám že tenhle čas ještě nekončí..
Promiň ale já jsem to prostě nevydržela a musela jsem to sem dát.Chtěla jsem tě ještě chviličku potrápit a nechat si to pro sebe ale nevyržela jsem to...:-)
Není to nejaké hodnotné literární dílo , ale jde od srdíčka a to je důležité ne?
v životě musíme překonat spousty cest.
Důležité je najít si svůj směr,
najít si lidi,kteří tě maj radi a být šťastný v něm.
Když tě na tvé cestě něco srazí a budeš to chtít vzdát,
vzpomeň , že je tu někdo , kdo tě má rád.
Přítel,kterému můžeš věřit,
ten, který abys byl šťastný, bude se snažit.
Déšť je jako krize ,po dešti vždy vysvitne sluníčko
a ty spatříš jednu z krásných duh.
Buď si jistý,že máš někoho, kdo ti podá záchranný kruh.
A o bude dál?
Nevím, kdyby se někdo ptal.
Bude hůř i líp,
nemůže vše v životě růžové být,
Sny nám ale nemůže nikdo v životě vzít.
Pak otevřeš oči a sen se stane skutečností.
Splní se tvé přání a poznáš , jak krásné je štěstí.
Tak neváhej a svou cestu si vem.
Vždy budeš v srdci mém.
Chtěla jsem ti dát růži,jenže ona by zvadla,
Chtěla jsem ti dát čokoládu,ale ta se sní
Chtěla jsem ti dát knihu,ale ta se přečte,
Chtěla jsem ti dát drobnosti,ale ty se ztratí.
Proto jsem se rozhodla dát ti to nejcenější co mám a co se nikdy neztratí ani nezmizí,
mé přátelství i kus mého srdce.
Nevím jestli je ten dar dost dobrý,nevím jestli ho přijmeš,nevím jestli se ti bude líbit, nevím jestli to není troufalé, nevím jestli je to originální ale vím že je to to nejvíc co kdy můžu dát...
Doufám že ti budu jako sluníčklo svítit na cestu, že budu ten přítel,že budu ta duha po dešti a doufám že tenhle čas ještě nekončí..
Promiň ale já jsem to prostě nevydržela a musela jsem to sem dát.Chtěla jsem tě ještě chviličku potrápit a nechat si to pro sebe ale nevyržela jsem to...:-)
Není to nejaké hodnotné literární dílo , ale jde od srdíčka a to je důležité ne?
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
